Na tento blog nepatří pouze super čerstvé příběhy, ale i zážitky staršího data. A že jich mám! Všechny jsem je několik let psala na Facebook, a teď je na čase ty nejlepší dohledat a podělit se o jejich obsah s vámi, milými čtenáři Tohle Nevymyslíš! 😀 Tak jdeme na to!!! Začneme příběhem z května 2016, z krásného období, kdy jsem se sama na 45 dní odstěhovala do svého milovaného Monopoli 🙂

Každý den jdu alespoň na chvíli na pláž a dívám se na to nádherné moře. Jenže ono má pořád necelých 17 stupňů. Potopím se vždy maximálně po kolena a už si to mažu zpátky.

A tak jsem se rozhodla, že si pořídím neopren a budu chodit po práci nebo o polední pauzu plavat, šnorchlovat a až se mi zlepší koleno, tak i surfovat. Řekla jsem o svém nápadu svým obchodním partnerům. To jsem ještě nevěděla, co následně vypukne 😀

Okamžitě se celý tým začal dohadovat, kde lze nejvýhodněji koupit neopren a než jsem se nadála, už jsem seděla v autě s panem Tittim, který prohlásil, že ví o obchůdku, kde zaručeně levně a výhodně pořídíme!

Po cestě jsme troubili (rozumějte zdravili) na všechny lidi, které Titti zná (takže na všechny) a u vybraných osob dokonce Titti zastavil (křižovatka nekřižovatka), aby jim pověděl, koho veze, proč a kam 😀

Titti mě přivezl do obchodu s rybářskými potřebami. Tušila jsem, že to nebude úplně vončo. Vrhlo se na mě hned několik prodavačů a nadšeně mi začali nosit pánské rybářské neopreny velikosti L-XL. Ačkoliv mi bylo Tittiho strašně líto (on se tak snažil!), statečně jsem mu oznámila, že si prostě nevyberu.

Po cestě zpět jsme opět zastavili u vybraných lidí, abychom jim pověděli, že mi byl neopren příliš velký 😀 Křižovatka nekřižovatka.

A tak jsem si objednala neopren přes e-shop. Dnes mi ten kouzelný balík přišel. Musela jsem běžet hned neopren vyzkoušet. Funguje dobře! Sice mám ještě kry ve vlasech a omrzliny u prstů u nohy, ale šlo to 😀